Instalační systém můžete zavést z CD-ROM, disket, oblasti na pevném disku nebo z jiného počítače přes lokální síť.
Parametry při zavádění jsou vlastně parametry pro jádro Linuxu, které se používají v případech, kdy chceme zajistit, aby jádro korektně pracovalo se zařízeními. Ve většině případů je jádro schopno detekovat všechna zařízení. Každopádně v některých speciálních případech musíme jádru trochu pomoci.
Pokud zavádíte systém ze záchranné diskety nebo z CD-ROM , objeví se vám tzv.
boot prompt (bootovací výzva), boot:. Podrobnosti jak používat
zaváděcí parametry při použití záchranné diskety jsou k nalezení v Zavedení systému z disket,
Oddíl 5.3. Pokud systém zavádíte z již existujícího operačního systému,
budete muset použít jiné způsoby, jak parametry nastavit. Například při
instalaci z DOSu, lze parametry změnit editací souboru
install.bat.
Kompletní informace o zaváděcích parametrech jsou k nalezení v Linux BootPrompt
HOWTO. Následující text obsahuje popis jen stěžejních parametrů.
Při prvním zavádění systému zkuste, zda-li systém detekuje všechna potřebná zařízení jen s implicitními parametry (tj. nenastavujte pro začátek žádné vlastní hodnoty). Systém pravděpodobně naběhne. V případě, že se tak nestane, můžete systém zavést později poté, co zjistíte jaké parametry je potřeba zadat, aby systém korektně rozpoznal váš hardware.
Brzy po zavedení jádra můžete zpozorovat hlášení Memory: dostupnák/celkemk available. Hodnota celkem by měla ukazovat celkovou fyzickou paměť RAM (v kilobytech), která je systému dostupná. Pokud tato hodnota neodpovídá aktuálnímu stavu instalované paměti, potom byste měli použít zaváděcí parametr mem=ram, kde ram je vámi udaná velikost paměti (číslo zakončené znakem ,,k'' pro kilobyty nebo ,,m'' pro megabyty). Například, obě hodnoty mem=65536k a mem=64m znamenají 64MB RAM.
Některé systémy mají mechaniky s invertovanými DCL. Pokud při čtení z mechaniky zaznamenáte chyby a pokud jste si jisti, že disketa je dobrá, zkuste parametr floppy=thinkpad.
Na některých systémech jako např. IBM PS/1 nebo ValuePoint, které používají řadiče disků ST-506, asi nebude řadič IDE korektně detekován. Nejprve pokud možno vyzkoušejte zavést systém beze změny parametrů. Pokud nebude disk detekován, zkuste udat geometrii disku (počet cylindrů, hlav a sektorů) pomocí parametru: hd=cylindry,hlavy,sektory.
Pokud váš monitor umožňuje zobrazovat pouze černou a bílou barvu, zadejte zaváděcí argument mono. Pokud tak neučiníte, instalační proces bude (standardně) používat barvy.
Jádro by mělo být schopno rozpoznat, že zavádíte systém ze sériové konzoly. Pokud máte v zaváděném počítači rovněž grafickou kartu (framebuffer) a připojenou klávesnici, měli byste při zavádění zadat parametr console=zařízení, kde zařízení je vaše sériové zařízení, což je obvykle něco jako ,,ttyS0''.
Znovu připomeňme, že detailní popis zaváděcích parametrů je k nalezení v
Linux
BootPrompt HOWTO, kde také naleznete tipy pro obskurní hardware.
Pokud máte s něčím problémy, přečtěte si navíc Problémy se zavedením
instalačního systému, Oddíl 5.6.
Instalační systém rozpoznává několik užitečných argumentů.
Pro většinu lidí bude nejjednodušší použít sadu debianích CD . Pokud
máte sadu CD a váš počítač podporuje zavádění z CD, nastavte podle Výběr zaváděcího zařízení, Oddíl
3.6.2 zavádění z CD, vložte CD do mechaniky, restartujte počítač a přejděte
k další kapitole.
Možná budete muset nastavit hardware podle Výběr zaváděcího zařízení, Oddíl 3.6.2. Vložte CD do mechaniky a restartujte. Systém by měl naběhnout a měl by se zobrazit prompt boot:. Zde můžete zadat zaváděcí argumenty nebo prostě zmáčknout enter.
Oficiální sada debianích CD-ROM pro Intel x86 obsahuje na různých CD různé varianty jádra. (Vhodné jádro si můžete vybrat podle Výběr správné instalační sady, Oddíl 4.2.2.)
Pokud chcete pro zavádění použít některou z nabízených variant, vložte
příslušné CD do mechaniky a zaveďte z něj instalační systém. Jestliže váš
systém nepodporuje zavádění z CD, nic se neděje. Instalaci můžete spustit z
DOSu příkazem E:\install\boot.bat, kde E: nahraďte
písmenem vaší CD mechaniky.
Po spuštění dávky boot.bat z adresáře \boot na CD
přeskočte k sekci Zavádění vašeho nového
systému, Kapitola 8.
Pokud budete instalovat z oblasti FAT, můžete zavést instalační systém z pevného disku. Informace o této metodě naleznete v Zavedení z DOSové oblasti, Oddíl 5.4.1.
Některé CD mechaniky mohou vyžadovat použití speciálních ovladačů a tím pádem nemusí být dostupné v prvních fázích instalace. Pokud na vašem hardwaru nefunguje standardní cesta zavádění z CD, přečtěte si pasáž o alternativních jádrech a o jiných instalačních metodách.
I když není možné zavést systém z CD-ROM, můžete z CD-ROM instalovat základní systém a balíčky. Jednoduše zaveďte systém pomocí jiného instalačního média (třeba z disket). Když dojde na instalaci základního systému a dalších balíků, zadejte, že budete instalovat z CD mechaniky.
Pokud máte problémy se zaváděním, prostudujte si Problémy se zavedením instalačního systému, Oddíl 5.6.
Předpokládáme, že jste si již potřebné obrazy stáhli a podle Zápis obrazů disků na diskety, Oddíl 4.3 vytvořili příslušné diskety. Jestliže je to nutné, můžete si záchrannou disketu přizpůsobit, viz Náhrada jádra na záchranné disketě, Oddíl 10.3.
Zavedení ze záchranné diskety je jednoduché. Zasuňte diskety do primární disketové jednotky a normálně systém vypněte a znovu zapněte.
Poznamenejme, že na některých stanicích kombinace kláves Control-Alt-Delete reset stroje neprovede, proto je nutné použít ,,tvrdý restart''. Pokud instalujete z existujícího operačního systému (např. na stanici, kde je nainstalován DOS), pak nemáte na výběr. V ostatních případech použijte ,,tvrdý restart'' během zavádění.
Kontrolka disketové mechaniky se rozsvítí a měla by se zobrazit uvítací obrazovka končící výzvou boot:
Pokud zavádíte systém alternativní cestou, postupujte podle instrukcí a počkejte, až se objeví výzva boot:. Při instalaci z disket o kapacitě menší než 1,44 MB (nebo vlastně kdykoliv při instalaci z disket) zvolte postup s ramdiskem a navíc budete ještě potřebovat disketu s kořenovým svazkem souborů.
Když je na obrazovce výzva boot:, můžete si buď přečíst informace dostupné po stisknutí funkčních kláves F1 až F10, nebo rovnou spustit zavádění systému.
Užitečné informace o zaváděcích parametrech jsou dostupné pod klávesami F4 a F5. Jestliže chcete zadat nějaké parametry, nezapomeňte před nimi uvést název zaváděcí metody (například linux floppy=thinkpad). Pokud pouze zmáčknete Enter, je to jako byste napsali linux bez dalších doplňujících parametrů.
Disketa se nazývá záchranná, poněvadž ji můžete použít i v nouzovém případě, kdy by váš nainstalovaný systém nešel spustit z pevného disku. Tuto disketu byste si raději měli schovat i po zdárném dokončení instalace. Více informací o použití záchranné diskety získáte klávesou F3.
Po stisknutí Enter se objeví hlášení Loading... následované Uncompressing Linux... a stránkou o hardwaru vašeho počítače. O této fázi zavádění pojednává Význam hlášek při zavádění systému, Oddíl 5.6.3.
Pokud zvolíte nestandardní zaváděcí postup (např. ,,ramdisk'' nebo ,,floppy''), budete vyzváni k vložení diskety s kořenovým svazkem. Až vložíte disketu do první mechaniky, zmáčkněte Enter. (Volba floppy1 čte disketu z druhé disketové mechaniky.)
Po zavedení ze záchranné diskety je požadována kořenová disketa. Vložte ji do
mechaniky a zmáčkněte Enter a počkejte až se její obsah natáhne do
paměti a automaticky se spustí program dbootstrap.
Pokud máte problémy se zaváděním, prostudujte si Problémy se zavedením instalačního systému, Oddíl 5.6.
Zavedení ze stávajícího operačního systému je často vhodná a pro některé systémy jediná podporovaná možnost instalace.
Abyste mohli zavést systém z disku, musíte již mít nachystané soubory podle Příprava souborů pro zavedení z pevného disku, Oddíl 4.4.
Zaveďte operační systém DOS (ne Windows) bez jakýchkoliv aktivních ovladačů.
Toho dosáhnete stiskem klávesy F8 ve správný moment během zavádění Windows.
(Pro jistotu vyberte možnost ,,Příkazová řádka v bezpečném módu''.) Přesuňte se
do podadresáře s preferovanou variantou jádra (např. cd
c:\current\compact) a spusťte dávku install.bat. Jádro
nahraje a spustí instalační systém.
Zavedení se sítě vyžaduje síťové připojení podporované zaváděcími disketami a funkční TFTP a RARP nebo BOOTP server. Nastavení TFTP je popsáno v Příprava souborů pro zavádění pomocí TFTP, Oddíl 4.5.
Pro lidi, kteří instalují Debian poprvé, bývá největším problémem spolehlivost disket.
Největší problémy bývají se záchrannou disketou, poněvadž tuto disketu čte BIOS před zavedením Linuxu. BIOS nedokáže číst disketu tak spolehlivě jako linuxový ovladač a pokud dojde k chybnému načtení dat, čtení se může zastavit bez vypsání chybového hlášení. Také může dojít k chybnému čtení z disket s ovladači a základním systémem, což se většinou projeví množstvím hlášení o V/V chybách.
Pokud se vám instalace zasekne vždy na stejné disketě, první věc, kterou byste měli udělat, je znovu stáhnout obraz diskety a zapsat jej na jinou disketu. Přeformátování původní diskety nemusí vést k úspěchu, ani když se po formátování vypíše, že operace proběhla bez problémů. Někdy je užitečné vyzkoušet nahrát diskety na jiném počítači.
Jeden z uživatelů napsal, že se mu podařilo vytvořit bezchybnou zaváděcí disketu až na třetí takový pokus.
Podle dalších uživatelů může systém úspěšně naběhnout až na několikátý pokus při čtení ze stejné diskety. Příčinou jsou nespolehlivé disketové jednotky nebo chyby ve firmwaru.
Pokud se jádro zasekne během natahování, nerozezná připojená zařízení, nebo disky nejsou korektně rozpoznány, v prvé řadě zkontrolujte parametry jádra, kterými se zabývá Zaváděcí argumenty, Oddíl 5.1.
Často pomůže, pokud z počítače vyjmete přídavná zařízení a restartujete počítač. Obzvláště problematické mohou být interní modemy, zvukové karty a zařízení Plug-n-Play.
Naše zaváděcí diskety jsou z velikostních důvodů omezeny na nejběžnější skupinu hardwaru. Proto některé platformy podporované Linuxem nemusí být podporovány našimi zaváděcími disketami. Pokud je to váš případ, můžete si podle Náhrada jádra na záchranné disketě, Oddíl 10.3 vytvořit vlastní záchrannou disketu, nebo prozkoumat možnosti instalace po síti.
Pokud máte ve vašem počítači více než 512MB paměti a instalační systém se v průběhu zavádění jádra zasekne, zkuste omezit viditelnou paměť zaváděcím argumentem mem=512m.
Jestliže máte velmi starý počítač a jádro se zasekne po hlášce Checking 'hlt' instruction..., potom by mohl pomoci argument no-hlt, kterým zakážete provádění tohoto testu.
Během zavádění systému můžete vidět spoustu hlášení typu nemohu nalézt ..., není přítomen ..., nelze inicializovat ... nebo tento ovladač závisí na ..... Většina těchto hlášení je neškodná. Vy je vidíte proto, že jádro instalačního systému je přeloženo tak, aby mohlo běžet na počítačích s odlišnými hardwarovými konfiguracemi a mnoha různými periferními zařízeními. Samozřejmě že žádný počítač asi nebude mít všechna zařízení, tudíž systém nahlásí několik nenalezených zařízení. Také se může stát, že se zavádění na chvíli zastaví. To se stává při čekání na odpověď od zařízení a pokud zařízení v systému chybí. Pokud se vám zdá doba, za kterou systém naběhne, příliš dlouhá, můžete si později vytvořit vlastní jádro (viz Kompilace nového jádra, Oddíl 9.5).
dbootstrap - hlášení problému
Jestliže se dostanete přes fázi zavedení systému, ale nemůžete instalaci
dokončit, můžete použít menu ,,Report a Problem'' (nahlášení chyby). Tato
volba vytvoří na disketě, pevném disku nebo na souborovém systému NFS soubor
dbg_log.tgz, který obsahuje podrobné informace o stavu systému
(/var/log/messages, /proc/cpuinfo apod.). Soubor
dbg_log.tgz vám může naznačit v čem je problém a jak ho vyřešit.
Tento soubor nám také můžete poslat spolu s hlášením o chybě.
Pokud problém přetrvává, prosíme vás o zaslání popisu chyby na adresu submit@bugs.debian.org. Na
začátku zprávy musíte uvést následující údaje:
Package: boot-floppies
Version: verze
Ujistěte se, že verze odpovídá verzi sady disket, které jste zkoušeli. Neznáte-li verzi, uveďte alespoň datum, kdy jste si diskety nahráli a z jaké distribuce pocházejí (tzn. ,,stable'', ,,frozen'', ,,woody'').
Ve vaší zprávě by se měly objevit i následující informace:
flavor: varianta použitého jádra
architecture: i386
model: výrobce a typ počítače
memory: velikost paměti RAM
scsi: typ řadiče SCSI
cd-rom: typ CD-ROM a způsob jejího připojení (ATAPI)
network card: typ síťové karty
pcmcia: údaje o zařízeních PCMCIA
V závislosti na povaze chyby by mohlo být užitečné uvést, zda instalujete na disk IDE nebo SCSI a další informace jako zvuková karta, kapacita disku a typ grafické karty.
V samotné zprávě podrobně popište problém, včetně posledních viditelných hlášeních jádra v okamžiku zaseknutí počítače. Také nezapomeňte popsat kroky, kterými jste se do problémové části dostali.
dbootstrap
Program dbootstrap se spustí po zavedení instalačního systému. Má
na starost počáteční konfiguraci a instalaci ,,základního systému''.
Hlavní úlohou programu dbootstrap je nastavení klíčových prvků
systému. Obstará například konfiguraci ,,modulů'' - ovladačů, které se nahrají
do jádra. Ty zahrnují ovladače zařízení, síťové ovladače, podporu znakových
sad a periférií, které nejsou zabudovány přímo v dodávaném jádře.
dbootstrap se také stará o rozdělení a naformátování disku a o
nastavení síťování. Tato nastavení se provádí jako první, poněvadž mohou být
nezbytná pro další instalaci.
dbootstrap je jednoduchá aplikace v textovém režimu (některé
systémy nezvládají grafiku) navržená pro maximální kompatibilitu ve všech
možných situacích (instalace přes sériovou linku). A opravdu se ovládá velmi
jednoduše. Aplikace vás bude postupně vést instalací. Pokud zjistíte, že jste
udělali chybu, můžete se vrátit zpět a příslušné kroky opravit.
Program dbootstrap se ovládá šipkami a klávesami Enter a
Tab.
Zkušený uživatel Unixu nebo Linuxu může současným stiskem Levý Alt-F2 přepnout na další virtuální konzolu, ve které běží interpret příkazů na bázi Bourne shellu ash. Levý Alt je klávesa Alt nalevo od mezerníku, F2 funkční klávesa. V tomto okamžiku máte systém běžící z RAM disku a k dispozici je omezená sada unixových programů. Jejich výpis získáte příkazem ls /bin /sbin /usr/bin /usr/sbin. Interpret příkazů a tyto programy jsou zde pro případ, že dojde k problémům při instalaci z menu. Postupujte podle menu, zejména u aktivace virtuální paměti, poněvadž instalační program nezjistí, že jste tento krok provedli z vedlejší konzole. Levý Alt-F1 vás vrátí zpět do menu. Přestože Linux poskytuje až 64 virtuálních konzol, ze záchranné diskety je jich k dostupných pouze několik.
Chybová hlášení jsou přesměrována na třetí virtuální konzoli (označovanou
tty3). Můžete do ní přepnout stiskem Alt-F3 (podržte
Alt a zmáčkněte funkční klávesu F3), zpět do programu
dbootstrap se vrátíte pomocí Alt-F1.
Tato hlášení se navíc ukládají do souboru /var/log/messages, který
se po instalaci zkopíruje do /var/log/installer.log.
Na první obrazovce programu dbootstrap se vám ukáží ``Poznámky k
verzi''. Uvidíte informaci o verzi použitého balíčku
boot-floppies a také se zobrazí krátký úvod pro vývojáře Debianu.
Možná uvidíte hlášku ``Instalační program zjišťuje současný stav systému a
další instalační krok, který by se měl provést.'', může však zmizet rychleji
než ji stihnete přečíst. Bude se objevovat mezi jednotlivými kroky v menu.
Tato kontrola stavu systému umožňuje instalačnímu programu
dbootstrap pokračovat v započaté instalaci, pokud by se vám v
jejím průběhu podařilo zablokovat systém. Pokud spustíte
dbootstrap znovu, budete muset nastavit pouze klávesnici,
aktivovat odkládací oddíl a připojit dříve inicializované disky. Všechna
ostatní nastavení zůstanou uchována.
V průběhu instalace budete procházet hlavním menu ``Hlavní nabídka instalace
systému Debian GNU/Linux''. Volby v horní části se budou aktualizovat a
ukazovat, jak pokračujete s instalací. Phil Hughes napsal v časopisu Linux Journal, že instalaci
Debianu by zvládlo kuře. (Myslel klováním do klávesy Enter).
První položka v menu je totiž vždy další krok, který máte provést, podle
aktuálního stavu systému. Mělo by se objevit ``Další'' a tím je teď
``Konfigurovat klávesnici''.
Ujistěte se, že je zvýrazněné ``Další'' a klávesou Enter přejděte do
menu nastavení klávesnice. Vyberte klávesnici odpovídající vašemu národnímu
prostředí nebo podobnou, pokud požadované rozložení klávesnice v menu není. Po
instalaci systému si můžete vybrat ze širšího spektra klávesnic programem
kbdconfig.
Přesuňte šipkami zvýraznění na volbu vaší klávesnice a zmáčkněte Enter. Šipky jsou na všech klávesnicích na stejném místě.
Jestliže instalujete bezdiskovou stanici, přeskočte několik dalších kroků ohledně nastavení disku či diskových oblastí (protože žádné nemáte). V tomto případě přejděte až ke kroku ``Konfigurovat síť'', Oddíl 7.6, po jehož provedení budete vyzváni k připojení kořenové NFS oblasti (``Připojit zinicializovaný oddíl'', Oddíl 6.9).
Říkali jsme vám, abyste si zazálohovali data na discích? Teď přichází chvíle, kdy si můžete nechtěně smazat data. Máte poslední šanci zazálohovat starý systém. Pokud jste ještě neprovedli zálohu, vyjměte disketu z mechaniky, resetujte systém a spusťte zálohování.
Instalace systému Debian GNU/Linux 3.0 na architektuře Intel x86
verze 3.0.22, 14 March, 2002